Jak plánovat cestu na Faerské ostrovy bez stresu z počasí

Jak plánovat cestu na Faerské ostrovy, aby vám počasí nerozbilo celý program? Začněte tím, že si na každý den připravíte tři varianty: pro jasno, pro mlhu a pro déšť. Souostroví má osmnáct ostrovů a na většinu z nich se dostanete po silnici, mostem nebo podmořským tunelem. Zbytek obsluhují trajekty a vrtulníky. Plánování se proto točí kolem tří otázek: kdy jet, jak se pohybovat a kam vyrazit, když nechcete stát v řadě na stejné fotografii jako všichni ostatní.

Kdy jet a na kolik dní

Hlavní sezóna trvá zhruba od května do září, kdy jsou dny dlouhé a většina ubytování i kaváren funguje. V létě se v těchto zeměpisných šířkách téměř nesetmívá, takže na túru zbývá spousta času. Mimo sezónu se část penzionů zavírá a trajekty jezdí méně často. Termín proto vybírejte podle toho, co chcete vidět.

Papuchalci a další mořští ptáci hnízdí na útesech jen část roku. Pokud jsou vaším hlavním cílem, zjistěte konkrétní období v místním turistickém informačním centru. Na podzim je klidněji, ale víc fouká a dny rychle krátí. Zima patří zkušeným, kteří počítají s odřeknutými spoji.

Na délku pobytu platí jednoduché pravidlo: počítejte s rezervou. Pět dní je rozumné minimum, pokud chcete vidět víc než jeden ostrov a nespoléhat na jediné okno dobrého počasí. Jeden den navíc se vám vrátí, protože mlha snadno zakryje výhled, kvůli kterému jste přijeli. Přeplněný program je tady větší chyba než prázdný den.

Jak se dostat z ostrova na ostrov

Největší ostrovy Streymoy, Eysturoy a Vágar spojují silnice, mosty a podmořské tunely. Z letiště na Vágaru tak dojedete autem až do Tórshavnu, hlavního města. Menší ostrovy, například Suðuroy, Mykines nebo Kalsoy, se řeší trajektem. Jízdní řády se mění podle sezóny, proto je před odjezdem zkontrolujte u provozovatele.

Na Mykines a podobně malé ostrovy bývá omezený počet míst a v létě se vyplatí rezervovat dopředu. Loď tam nejede každý den a při silném vlnobití nemusí vyplout. Plánujte proto cestu jako pokus, ne jako jistotu. Počítejte i s tím, že se návrat může o den posunout.

Některé podmořské tunely jsou zpoplatněné a platba se řeší podle pravidel provozovatele, často bez pokladny. Způsob úhrady najdete u nájezdu do tunelu nebo vám ho vysvětlí půjčovna auta. Jednopruhové tunely, třeba na ostrově Kalsoy, fungují s výhybnami, kde přednost určují dopravní značky. Jeďte pomalu, bývá v nich vlhko a málo světla.

Auto, nebo veřejná doprava

Autem se dostanete tam, kam autobus nejede, a zastavíte, když se obloha otevře. Pronájem je ale potřeba zajistit s předstihem, hlavně v létě. Silnice jsou úzké a plné výhyben, takže jízda trvá déle, než ukazuje mapa. Ovce na vozovce nejsou výjimka, ale pravidlo.

Veřejná doprava pokrývá hlavní spoje mezi vesnicemi a ostrovy a je dobře čitelná. Hodí se, když si zvolíte jednu základnu a z ní děláte výlety. Slabším místem jsou víkendy a večery, kdy spojů ubývá. Kdo míří na odlehlou stezku, často zjistí, že autobus končí o kus dřív.

Dobrým kompromisem je kombinace. Několik dní se pohybujete hromadnou dopravou a na dva nebo tři dny si půjčíte auto pro vzdálenější trasy. Sdílení auta s dalšími cestujícími sníží náklady i stres z řízení. Do plánu přidejte parkování u výchozích bodů, které bývá jednoduché, ale omezené.

Co s počasím, které se mění každou hodinu

Slunce, mlha a déšť se tu mohou vystřídat během jediné túry. Oblékejte se proto do vrstev a přibalte nepromokavou bundu i kalhoty. Bavlna je špatná volba, protože pomalu schne. Teplá čepice se hodí i v létě, hlavně na větrných hřebenech.

Před každým výletem zkontrolujte místní předpověď a vývoj mlhy. V horách znamená mlha ztrátu orientace, ne jen horší fotky. Pokud nevidíte na dvacet metrů a stezka není vyznačená, vraťte se. Telefon s offline mapou a záložní baterií patří do batohu.

Na horší dny si nechte program pod střechou: muzeum, vesnickou kavárnu nebo plavbu, pokud vyplouvá. Pevné aktivity berte jako posunutelné. Večer odškrtněte, co se podařilo, a zbytek přesuňte na další den. Pružnost je tady cennější než dokonalý itinerář.

Kam vyrazit mimo nejznámější místa

Nejznámější snímky ukazují vodopád Múlafossur u vesnice Gásadalur. Ve vedlejších údolích najdete podobné scenérie bez zástupu. Na ostrově Eysturoy leží vesnice Saksun s lagunou a pastvinami, kde se dá strávit klidné odpoledne. Nejvyšší hora souostroví Slættaratindur nabízí za jasného dne výhled přes ostrovy až k moři.

Tišší jsou severní ostrovy, třeba Viðoy a Kunoy, spojené s Borðoy hrázemi. Z vesnice Viðareiði vedou stezky nad mořem a davy tam nedojdou. Na jihu leží Suðuroy, ostrov s odlišnou krajinou a pomalejším tempem. Vyplatí se tam přenocovat, ne jen přijet na den.

Řada stezek vede přes pastviny, které patří místním farmářům. Držte se vyznačených tras a respektujte zákazy vstupu, protože jde o soukromou půdu. Někde se platí malý poplatek za přístup, jinde stačí zavřít bránu za sebou. Zeptejte se v ubytování, kudy se chodí a kdy se pase.

Ubytování a rezervace předem

V létě se kapacity plní hlavně v Tórshavnu a u známých míst, rezervujte proto s předstihem několika měsíců. Menší vesnice mají málo lůžek a v sezóně je nezbývá. Pokud se vaše plány mohou změnit, zvolte nocleh s bezplatným storno do rozumné doby. Potvrzení si uložte i offline.

Pronajaté domky a pokoje u místních se hodí jako základna na více nocí. Vybavení bývá jednoduché, takže si ověřte, zda je k dispozici kuchyňka. V malých vesnicích je restaurací málo. Základní potraviny nakupujte při průjezdu větším městem.

Kempovat se dá jen na vyhrazených místech nebo po domluvě s majitelem pozemku. Divoké spaní bez svolení je problematické kvůli pastvinám i nárazovému větru. Pravidla pro stany a obytné vozy si ověřte předem na stránkách turistické centrály. Nebo prostě zavolejte do ubytování, místní jsou ochotní poradit.

Časté otázky

Potřebuji na Faerských ostrovech auto?

Nemusíte, ale usnadní vám cestu. Autobusy a trajekty pokrývají hlavní spoje, jen k odlehlým stezkám a o víkendech jsou řidší. Pokud jedete na pět dní a máte jednu základnu, vystačíte si bez něj.

Je nutné rezervovat plavbu na Mykines?

V sezóně si kapacitu ověřte předem, míst je málo. Plavba navíc závisí na vlnách, takže počítejte s rezervou v plánu a nenechávejte ji na poslední den pobytu.

Jaké oblečení si vzít?

Nepromokavé vrstvy, teplou střední vrstvu a pevné boty. Bavlna vám navlhne a dlouho schne. Čepice a rukavice se hodí i v létě, když vyrazíte na větrný hřeben.

Zdroje

• Ministerstvo zahraničních věcí ČR
• Turistická centrála Faerských ostrovů